Aktuality – informace pro rodiče žáků 5. třídy

Vážení rodiče, milí žáci,

tento týden zkusíme využít pro plnění úkolů webové stránky skolavpyzamu.cz. Na těchto stránkách jsem založil třídu, do které se děti snadno přihlásí na tomto odkazu: Naše třída

Třída by měla fungovat na jakémkoli prohlížeči kromě exploreru. Kdyby se objevily nějaké technické nebo jiné problémy, vrátili bychom se k původnímu systému. Prosím, aby mi děti odevzdávaly úkoly průběžně podle termínů v zadání.

Děkuji za spolupráci

 

Domácí aktivity, nahrazující výuku v termínu 23. – 27. 3.

 Čj

1. (téma: přídavná jména měkká)

Procvičování skloňování přídavných jmen tvrdých máme za sebou a tím i to nejtěžší z přídavných jmen. Tím nechci říct, že bychom měli přídavná jména měkká podceňovat. Tak pojďme na ně:

  • Nejprve si pro sebe doplň následující tvrzení (řešení najdeš na konci hodiny): A) Přídavná jména měkká jsou přídavná jména, která mají v koncovkách 1. pádu jednotného čísla ve všech rodech _________________________. B) Vzorem přídavných jmen měkkých je slovo ____________. C) Ve všech tvarech přídavných jmen měkkých píšeme ________________.
  • V pracovním sešitě na str. 14 vyplň cvičení 1 a 2 (k druhému cvičení si připrav kartonovou přílohu ze středu prac. sešitu).

(Nápověda: A) koncovku „í“ B) jarní C) „měkké i (nebo í) )

2. (téma: přídavná jména měkká)

Dnes si nejprve zopakujeme, co už o přídavných jménech víme. Procvičíme si pravopis v doplňovacím cvičení. V další hodině nás čeká cvičný diktát, tak buď pečlivý(á), ať je na jedničku.

  • V prac. sešitě si nalistuj str. 15 a ve cvičení 1 doplň, co už víš o přídavných jménech.
  • Na str. 14 vypracuj cvičení 3. Doplňuj nejdříve vzor ve správném tvaru, teprve potom koncovku přídavného jména.

3. (téma: cvičný diktát)

Jak jsem slíbil, dnes nás čeká cvičný diktát. Všechny instrukce jsou v nahrávce. Snažil jsem se slovní spojení říkat tak, aby každý stihl psát svým tempem. Pokud však bude na tebe diktát moc rychlý, můžeš kdykoliv nahrávku zastavit pomocí tlačítka „pause“.

  • Nachystej si sešit „diktáty“, něco na psaní a pusť si nahrávku (musíš nejprve kliknout na nahrávku a potom ještě jednou na tlačítko „play“). Přeji hodně štěstí.

4. (téma: bajka)

V této hodině si od mluvnice opět trochu odpočineme. Budeme se věnovat krátkému epickému útvaru – bajce.

Mohlo by se zdát, že bajka je vlastně pohádka. Bajka však nemá typické  znaky pohádky: nevystupují v ní nadpřirozené schopnosti, postavy či věci. Zvířata sice v bajce mluví lidskou řečí, ale vlastně zastupují lidi s nějakou výraznou vlastností. Liška představuje vychytralost, osel je hloupý, páv marnivý atd. Příběh v bajce také často nepředstavuje boj dobra a zla. Někdy v ní vítězí vychytralost nad důvěřivostí a podobně. Bajka je tak pravdivějším obrazem života, než často naivní pohádka.

  • Níže jsou uvedeny hlavní znaky bajky. V sešitě „Literární výchova“ si napiš zápisek těchto hlavních znaků (nezapomeň na pěkný nadpis):

Znaky bajky:

krátký epický útvar

vystupují v ní zvířata, která mluví

zvířata představují výraznou vlastnost (např. liška je vychytralá)

příběh poskytuje čtenáři ponaučení

  • Přečti si ukázku bajky a pokus se odpovědět na otázku pod textem

Zajíc není příliš statečný. Když mu hrozí nebezpečí, dá se na útěk a spoléhá se, že ho rychlé nohy donesou do bezpečí. Běhá jako vítr a rád se ostatním vychloubá, že ho ještě nikdo nedokázal předběhnout.

Jednou zajíc potkal želvu. Chvíli ji pozoroval, jak se pomalu sune po cestě a na zádech nese těžký krunýř, a přišlo mu to k smíchu.
„Hej, želvo,“ zavolal, „jak se můžeš takhle loudat? Přidej do kroku!
Nevadí ti, že budeš všude poslední?“
„Když bude třeba, dokážu být i první,“ odpověděla želva a svým pomalým tempem pokračovala v cestě.
To ti nevěřím, mě bys nikdy nepředběhla, každý ví, že já jsem nejrychlejší ze všech. Chceš si dát se mnou závod, abych ti to dokázal?“
„Proč ne,“ řekla želva, „bude legrace.“ Zlobilo ji, jak se zajíc vychloubá.
Když zajíc rozhlásil mezi ostatními zvířaty, že bude závodit se želvou v běhu, sešlo se na místě startu mnoho zvědavců. Nikdo nepochyboval o tom, že zajíc vyhraje, a divili se, že se želva pouští do předem prohraného závodu.

Liška stanovila, odkud závodníci vyběhnou a kde bude cíl závodu.
Zajíc se želvou se postavili na start a liška dala povel „vpřed“.
Želva se snažila běžet, jak nejrychleji dovedla, ale kde už byl zajíc! V půlce závodu se zajíc ohlédl a viděl, že želva udýchaně ťape daleko za ním.
„Mám ještě dost času, odpočinu si. Počkám, až bude želva blízko u cíle, a pak ji lehce předběhnu.“
Natáhl se do stínu keře, který rostl u cesty, a čekal na želvu. Ale po chvilce ho přemohl spánek. Zajíc spal, jako by ho do vody hodil. Když se probudil, slunce už zapadalo.
„To jsem ale dlouho spal,“ pomyslel si. „Kde je asi želva?“
Podíval se a viděl, že želvě zbývá do cíle už jen několik krůčků. Zvířata shromážděná u cíle želvu hlasitě povzbuzovala.
„To by bylo, abych nechal želvu vyhrát,“ řekl si zajíc a zběsile se za ní rozběhl. Ale ouha! Želva právě posledním krůčkem překročila cílovou čáru. Udýchaný zajíc ji už nestačil předběhnout.

Všichni diváci provolávali želvě slávu, přáli jí zasloužené vítězství a obdivovali její snahu a vytrvalost. Zajíc, který se vždycky chlubil, že je ze všech nejrychlejší, byl teď všem jen pro legraci. Pochopil, že vytrvalost je někdy důležitější než rychlost a že by žádného soupeře neměl podceňovat.

Jaké poučení (může jich být i více) si může čtenář vzít z bajky k srdci?

To je k této hodině vše. Budu rád, když mi kromě zápisku pošleš i ponaučení, které podle tebe bajka pro čtenáře má.

5. (téma: opakování)

V této hodině si zopakujeme několik témat z předchozích měsíců. Pro toto opakování jsem vytvořil pracovní list. Stáhni si ho a úkoly řeš přímo v něm podle zadání. Dokument stáhneš tak, že klikneš na Pracovní list do Čj 1, rozbalí se ti odkaz a na ten ještě jednou klikneš. Vyplněný pracovní list ulož a pošli mi jej jako přílohu emailu. Kdybys něčemu nerozuměl(a), napiš mi.

Pracovní list do Čj 1

 

M

1. (téma: jednotky obsahu a jejich převody; individuální práce)

Nemáš už těch jednotek obsahu tak trochu po krk? Já tedy ano. Takže to uděláme tak, že ty vyřešíš poslední cvičení, ve kterém si shrneme jednotky obsahu a pak už si od nich odpočineme. Cvičení bude nahrazovat test, takže pracuj opravdu sám(a), řešení napiš do sešitu nebo na papír a pošli mi ho.

A) Převáděj jednotky:

1) 2 km2 = ______ ha                     2) 5 km2 = ______ a                            3) 300 ha = ______ km2

4) 7 ha = ______ m2                       5) 3 a = ______ m2                              6) 4 000 m2 = ______ a

7) 30 dm2 = ______ cm2               8) 50 000 mm2 = ______ dm2         9) 6 cm2 = ______ mm2

10) 9 000 mm2 = ______ cm2      11) 12 m2 = ______ cm2                     12) 7 m2 = ______ dm2

B) Vyřeš slovní úlohu:

Tatínek chtěl na části zahrady vyset motýlí louku. Dočetl se, že na 1 m čtvereční má použít 2 gramy lučního semene. Plocha, na které chtěl motýlí louku vysít, měla rozměry 6 x 3 metry. Kolik gramů lučního semene bude na vysetí potřebovat?

Další cvičení už není součástí testu:

  • Na stránce 18 si vyber libovolné cvičení a vyřeš jej.

2. (téma: aritmetický průměr)

Dnes si zavedeme nový pojem: aritmetický průměr. Co to aritmetický průměr je, se velmi špatně vysvětluje. Dokazuje to i scénka vynikajícího humoristy Jiřího Holzmanna, na kterou se, pokud chceš, můžeš podívat níže. Mluví se sice v ní o statistických výpočtech, ale tímto statistickým výpočtem není nic jiného, než právě aritmetický průměr.

Co to tedy aritmetický průměr je? Pokud bychom hledali odpověď v učebnici matematiky, dozvěděli bychom se, že aritmetický průměr vyjadřuje typickou hodnotu popisující soubor mnoha hodnot. Už tomu rozumíš? Asi ne, že? Já bych to asi taky nepochopil. Takže si to pojďme vysvětlit na příkladech:

  1. Děti velice rychle pochopí, co je to průměr, když si vypočítávají výslednou známku na vysvědčení. Dejme tomu, že má Pepíček v matematice pět známek: 1, 3, 3, 1 a 2. Abychom vypočetli, jaká známka Pepíčkovi vychází, musíme nejprve hodnotu všech známek sečíst: 1 + 3 +3 +1 + 2 = 10. Teď musíme součet známek vydělit počtem známek (víme, že známek je pět), takže: 10 : 5 = 2    Pepíčkovi tedy vychází dvojka. Můžeme také říct, že jeho průměrná známka je dvojka, přestože ve skutečnosti má dvojku jenom jednu.
  2. Pan učitel rozdělí dvaceti žákům 60 bonbónů. Každý žák, jak asi snadno vypočítáš, dostane 3 bonbóny. Gertruda, Alfonzie a Gladiola ale bonbóny nejí. Proto je rozdají jiným dětem. Počet bonbónů na počet žáků se tím ale nemění a proto průměrně mají všechny děti stále 3 bonbóny, přestože tři děti nemají žádný (60: 20 = 3).
  3. Pan Novák je podnikatel. Jeho výdělek se odvíjí od počtu zakázek na každý měsíc. Když si pan Novák prohlížel svůj bankovní účet, zjistil, že v prosinci si vydělal 23 000 Kč, v lednu 26 000 Kč a v únoru 44 000 Kč. Kolik si vydělal průměrně za měsíc? Postupujeme tak, že sečteme výdělek za všechny tři měsíce dohromady: 23 000 + 26 000 + 44 000 = 93 000. Nyní součet výdělků vydělíme počtem měsíců: 93 000 : 3 = 31 000. Výpočtem jsme zjistili, že pan Novák si průměrně vydělá 31 000 měsíčně. Tento údaj je však za jednu čtvrtinu roku (za tři měsíce).

Už tomu rozumíš? 🙂 Snad ano. Tak si to pojďme trochu procvičit na krátkých úlohách.

  1. Malachiáš chodí do sedmé třídy, ve které mají předmět zeměpis. V zeměpisu má tyto známky: 2, 3, 2, 1, 3, 1, 3, 2, 1, 2. Pomůžeš Malachiášovi vypočítat, jeho průměrnou známku?

(K výpočtu známky ještě drobná poznámka: Pro učitele i žáka má každá známka jinou hodnotu. Některé jsou významné (pololetní test), některé méně (aktivita v hodině). Proto počítání průměru ze známek může být velmi ošidné a výsledná známka z pohledu učitele se může od té průměrné lišit.)

2. Pan Skočdopole má tři děti. Růženka má 4 roky, Sněhurka 9 let a Krasomilka už má 17 let. Jaký je průměrný věk dětí pana Skočdopole?

Pošli mi prosím i výpočty těchto úloh. To je pro tuto hodinu vše…

3. (téma: aritmetický průměr)

V této hodině se budeme věnovat procvičování výpočtu aritmetického průměru.

  • Prémiová miniúloha (zkus to a pokud to nepůjde, pokračuj): Maminka na pouti koupila dětem frgál (velký valašský koláč). Tonda, největší jedlík, snědl polovinu celého frgálu. Lenka snědla čtvrtinu a Martina neměla na frgál chuť. Jakou část frgálu děti snědly průměrně?
  • V pracovním sešitě vypočítej 19/1; 19/2 a jeden ze sloupečků

To je v této hodině vše 🙂

4. (téma: aritmetický průměr a opakování)

V této hodině si ještě procvičíme aritmetický průměr, ale budeme procvičovat i jiné matematické operace.

  • Na rozehřátí zkus vyřešit úvodní miniúlohu. Do keramického kroužku chodí deset dětí. Během roku proběhlo 20 setkání, ale pouze dvě děti byly na všech. Tři děti byly na osmnácti, tři na sedmnácti, jedno na deseti a jedno dokonce jen na pěti. Na kolik setkání průměrně přišlo jedno dítě?
  • V pracovním sešitě vyřeš úlohy 19/3 a 6
  • Na straně 18 si vyber libovolné cvičení.

V tomto týdnu je to poslední hodina matematiky.

Přv

1. (téma: bezobratlí živočichové)

V této hodině se budeme věnovat bezobratlým živočichům. Pro mnoho lidí nejsou bezobratlí živočichové příliš populární. Pro jiné představují nejzajímavější skupinu živočichů. Mnohé druhy připadají lidem odpudivé (např. pavouci). Je třeba si uvědomit, že hodnota živého tvora nespočívá v tom, jestli se nám libí nebo ne. V dnešní době, kdy bezobratlých živočichů rychle ubývá, je třeba těmto živočichům poskytnout ochranu a podívat se na ně „novýma očima“.

  • Nejprve si přečti text v učebnici na str. 50
  • Z textu si pořiď zápis do sešitu. Může být hodně stručný (Čím se vyznačují bezobratlí živočichové; jaké skupiny živočichů mezi bezobratlé ž. patří)
  • Vyber si jednoho bezobratlého živočicha (nemusí být z učebnice), vyhledej si k němu informace na internetu nebo v přírodovědné knize a vytvoř si k němu do sešitu popis (vzhled, velikost, biotop, ve kterém žije, potrava, způsob života, rozšíření ve světě, případně nějaká zajímavost)

Vzpomeneš si ještě na nějakého zástupce bezobratlých živočichů, které jsme probírali loni, když jsme si představovali základní ekosystémy?

Na závěr mám pro tebe ještě video, které zachycuje jeden druh vážky. Zjistíš z něho, čím se vážky živí.

2. (téma: třídění organismů a další opakování)

V této hodině si můžeš ověřit, kolik si toho pamatuješ z předchozích hodin. Opakování v učebnici zahrnuje i kapitoly, které jsem chtěl nechat na vhodnější dobu (Např. Pozorování rostlin a živočichů v botanických a zoologických zahradách). Třeba na odpovědi přijdeš i tak.

  • Otevři si učebnici na str. 51, vezmi si papír a zkus odpovědět na otázky. Odpovědi stačí zaznamenávat na papíru jen číslem otázky a variantou odpovědi. Např.: 1a. Fotku odpovědí mi pošli. To je vše 🙂

 

Vl

1. (téma: nížiny a pohoří Evropy)

V této hodině se naučíme nejvýznamnější nížiny a pohoří Evropy.

  • Nejprve si otevři učebnici na str. 8 a sešit Vl. Přečti si text a průběžně si pořizuj zápisek do sešitu. Zápisek by měl obsahovat nejvýznamnější nížiny a pohoří Evropy a nejvyšší horu.
  • Nyní si stáhni soubor na tomto odkazu. Jedná se o videoprezentaci, která s tebou projde nejvýznamnější nížiny a pohoří Evropy. Kdyby bylo po tobě požadováno heslo, zadej evropa1.

Nížiny a pohoří Evropy

Už máš v pohořích a nížinách jasno? Doufám, že video bylo pro tebe přínosné. Z této hodiny je to vše. Zápisek mi prosím pošli.

2. (téma: vodstvo Evropy)

V této hodině se budeme věnovat vodstvu v Evropě. Nejprve si ale zopakujme nížiny a hory z minulé hodiny.

  • Otevři si učebnici na str. 10 a ukaž na slepé mapě tyto nížiny a hory:

Nížiny: Východoevropská, Valašská, Velká uherská, Středoevropská, Francouzská

Pohoří: Ural, Karpaty, Alpy, Apeniny, Skandinávské poh., Pyreneje

Jde to? Pokud v tom ještě plaveš, pusť si výukové video z minulé hodiny a procvič si to.

 

Vodstvo Evropy je souhrn všech oceánů a moří, které Evropu „omývají“ a všechny pevninské vody jako jsou řeky, jezera, přehrady atd. My se v této hodině budeme věnovat pouze oceánům a mořím. Mnohé už znáš a tak to bude i opakování.

  • Stáhni si výukové video. Heslo je vodstvo1.

Oceány a moře Evropy

Zápis do sešitu pořizovat nebudeme. Výukové video bude mít pro učení větší efekt. Pro tuto hodinu je to tedy vše.

Domácí aktivity, nahrazující výuku v termínu 16. – 20. 3.

 Čj

jazyková výchova

  1. (Téma: Přídavná jména tvrdá – procvičování)

  • nejprve si zopakuj (co nebudeš vědět, najdeš v nápovědě na konci vyučovací hodiny):

a) Přídavná jména vyjadřují …

b) Patří mezi slova (ohebná – neohebná)

c) U přídavných jmen rozlišujeme tyto mluvnické kategorie: …

d) Přídavná jména dělíme na …

  • v pracovním sešitě vypracuj cvičení 10/ 2 a, b. Než začneš, připomeň si: přídavná jména tvrdá mají v 1. pádě množného čísla v rodě mužském životném měkké í (např.: hladoví sloni; malí vrabci)

Nápověda:

a) vlastnosti osob, zvířat, věcí a jevů nebo jejich význam blíže určují

(Nevyjadřují tedy vždy  jen vlastnosti jako např. chytrý, pěkný, ale např. komu osoba, zvíře nebo věc patří. Např.: Petrův, strýčkův. Přídavná jména mohou upřesňovat, o kterém podstatném jménu mluvíme. Např.: pondělní test, prostřední dívka.)

b) ohebná

c) rod (případně životnost), pád a číslo (dokážeme určit i jeho vzor)

d) tvrdá, měkká a přivlastňovací

 

2. (Téma: Přídavná jména tvrdá – procvičování)

Nejprve důležitá poznámka: přídavná jména se skloňují společně s podstatným jménem. Častou chybou je, že žák skloňuje přídavné jméno samostatně např. v mužském rodě, ale za přídavným jménem je podstatné jméno např. v rodě ženském. Tak vznikají prapodivná slovní spojení jako např.: voňavý květina, rychlí vlaky apod. (musím si tedy říct: mladá květina proto voňavá květina; mladé vlaky proto rychlé vlaky apod.)

  • Vymysli si podstatné jméno rodu mužského životného a přidej k němu vhodné přídavné jméno tvrdé (např. veselý hroch). Skloňuj (pouze ústně) slovní spojení v jednotném i množném čísle. Podobně vytvoř slovní spojení v rodu mužském neživotném, ženském a středním. Pozor na problematické tvary jako např.: 1. p. mn. č. rodu muž. živ.: veselí hroši nebo některé tvary rodu středního: např.: vidím koho, co: skleněná okna. Pro kontrolu vkládám skloňování vzoru mladý.

  • V prac. sešitě na str. 11 vypracuj cvičení 3. Pozor: rod přídavného jména je rod podstatného jména, ke kterému se přídavné jméno váže.

Vzor: Všichni nebojácní (mladí) skauti a všechny odvážné (mladé) skautky se vystřídali na stráži. (nebojácní je rodu muž. živ., protože si řeknu ten skaut vidím skauta; odvážné je rodu ženského, protože si řeknu ta skautka; ve slově vystřídali bude po v tvrdé y, protože je to slovo s předponou vy; v koncovce slova vystřídali napíši měkké i, protože jeden z podmětu je v rodě mužském životném.

3. (Téma: Přídavná jména tvrdá – procvičování)

  • V učebnici na str. 95 vyřeš ústně cv. 6 a přečti si i shrnutí pod cvičením.
  • V prac. sešitě na str. 13 vypracuj cvičení 6.

4. (Téma: Historický román)

Dnes si od gramatiky odpočineme a budeme se věnovat rozšířenému literárnímu žánru: historickému románu. Historický román vypráví  příběh, v němž vystupují hlavní a vedlejší postavy, tak jako je tomu v jiných románech. Od jiných románů se odlišuje tím, že příběh je zasazen do významných historických událostí a tyto události se na samotném příběhu významně podílí.

Důležitou událostí, kterou popisuje ukázka, kterou si za chvíli přečteš, je požár národního divadla – jedné z nejvýznamnějších památek českého národa.

V době národního obrození se vlastenci scházeli na tzv. poradách, kde se také zrodila myšlenka, že si Češi postaví své vlastní divadlo. Trvalo bezmála čtyřicet let, než se jim to podařilo. Na jeho stavbě se podíleli přední čeští stavitelé, sochaři, malíři a další významné osobnosti. Na jeho výstavbu přispěla řada významných osobností, šlechticů i prostých lidí. V roce 1881 bylo divadlo slavnostně otevřeno. Splnil se tak sen českého národa a divadlo se stalo jeho významným symbolem, což dokazuje i jeho známá přezdívka Zlatá kaplička. Národní sen se však změnil v noční můru, když pouhé dva měsíce po jeho otevření zachvátil divadlo požár. O této smutné události si přečti v čítance úryvek z románu Jaromíra Johna: Požár národního divadla (úryvek je z románu Rajský ostrov) na str. 101. Jen dodám, že již dva roky po požáru bylo divadlo znovu otevřeno, což prokazuje nezlomnost a vytrvalost tehdejších vlastenců.

Po přečtení ukázky si udělej zápisek do sešitu:

Jaromír John

Rajský ostrov

Historický román, ve kterém dědeček vypráví vnukům o svých příhodách z dětství a významných událostech českého národa. (konec zápisku)

 

Významnou událost zachycuje i jeden z dílů našeho oblíbeného seriálu Dějiny udatného českého národa

M

  1. (Téma: obsah; jednotky obsahu, převody jednotek obsahu)

  • Jak bys vysvětlil(a) mladšímu spolužáku, co je to obsah? Zkus si to v duchu říct.
  • Připomeň si: obsah je vlastně velikost plochy. Můžeme to říct také tak, že obsah vyjadřuje, kolik čtverců o určité velikosti se vejde do určité plochy (např. koberce, zahrady apod.).
  • Nalistuj si učebnici na str. 86 a připomeň si základní jednotky obsahu a způsob jejich převodu (zelený rámeček)
  • Na str. 88 opět v zeleném rámečku se seznam s novými jednotkami: 1 a = 1 ar (čtverec o straně 10 m); 1 ha = 1 hektar (čtverec o straně 100 m) a 1 km čtverečný (čtverec o straně 1 km)
  • V prac. sešitě vypracuj na str. 16 cv. 1 a 2 (v případě, že si nebudeš jistý(á), můžeš nahlédnout do učebnice)

    2. (Téma: obsah; jednotky obsahu, převody jednotek obsahu)

    Pozor: Převody jednotek obsahu nejsou stejné jako převody jednotek délky. Jestliže 1 cm = 10 mm, pak 1 cm čtverečný = 10 x 10 mm čtverečných (tedy 1 cm čtverečný = 100 mm čtverečných) V praxi to znamená, že jestliže při převodech délky přidávám jednu nulu, při převodu obsahu přidávám dvě nuly. Jestliže při převodu z m na mm přidávám 3 nuly (násobím tisícem), u čtverečných jednotek to bude 6 nul (násobím milionem). Žáci mají dvě možnosti: buď tento princip pochopí a budou vycházet z jednotek délky nebo se musí způsob převodu naučit zpaměti (princip převodů je v učebnici na str. 86 a 88 v zelených rámečcích).

Ukázky řešení některých převodů:

3 602 cm2 = 36 dm2  2 cm2

Vysvětlení: při převodu z dm2 na cm2 dělím 100 (ubírám 2 nuly); desítky ani jednotky centimetrů čtverečných nepřevádím

takže 3 600 cm2 = 36 dm2 a 2 cm2 nepřevádím

 

4 a 21 m2 = 421 m2

Vysvětlení: při převodu z a (arů) na m2 násobím 100 (přidávám 2 nuly); metry nepřevádím

takže 4 a = 400 m2 a 21 m2 nepřevádím

3. (Téma: převody jednotek obsahu – procvičování)

  • zopakuj si (v duchu):

obsah je velikost ____________.

Největší jednotkou obsahu, kterou známe, je _____.

1 ha = ____ a = ______ m2

1 a = _____ m2

1 m2 = ______ dm2 = _______ cm2 = _______ mm2

Řešení je na konci hodiny.

(zkus alespoň dvě první cvičení)

  • zkus vyřešit mikroúlohy
  1. Lenka si na šaty koupila dva a půl metru látky. Kolik dm2 látky to je?
  2. Roman si chtěl koupit koberec do svého pokoje. Změřil si délku a šířku pokoje a zjistil, že délka je 5 m a šířka 3 m. Kolik jej bude stát koberec, když m2 stojí 300 Kč?

Řešení je na konci hodiny.

  • Pokus se vyřešit slovní úlohu v prac. sešitě: 17/8. Patří mezi obtížnější. Pokud se ti nebude dařit, zkus to s nápovědou na konci této hodiny.

 

Řešení „zopakuj si“: plochy; km2; 1 ha = 100 a = 10 000 m2; 1 a = 100 m2; 1 m2 = 100 dm2 = 10 000 cm2 = 1 000 000 mm2

Řešení mikroúloh: 1) Je to 250 dm2. 2) Roman za koberec zaplatí 4 500 Kč.

Nápověda ke slovní úloze v prac. seš.: Abys vypočítal(a) obsah obdélníku, musíš si rozměry převést na stejnou jednotku.

4. (Téma: jednotky obsahu ve slovních úlohách)

  • Pro začátek mám pro tebe dvě slovní úlohy. (Na email mi pošli i řešení těchto dvou úloh. Pokud si nebudeš vědět s něčím rady, napiš mi nebo zavolej.)
  1. Lenka si pod květináč ušila čtvercovou podložku o straně 6 cm. Dokážeš vypočítat, kolik milimetrů čtverečných podložka má?
  2. Patrik s Matějem se přeli o tom, kdo má větší pokoj. Matěj měřením zjistil, že jeho pokoj má rozměry 5 x 4 m. Patrikův pokoj má rozměry 35 x 60 dm. Dokážeš vypočítat, čí pokoj je rozlehlejší a o kolik dm čtverečných?
  • V pracovním sešitě vyřeš slovní úlohu 17/11 (Tato úloha patří mezi ty obtížnější. Pokud si nebudeš vědět rady, napiš si o nápovědu).
  • Ve cvičení 17/9 si vyber jeden příklad na násobení a jeden na dělení a vyřeš ho.

 

 

Vl

1 (téma: Evropa – základní informace)

Pojďme na Evropu!

  • nejprve si přečti několik základních informací (z červeně vyznačených informací si udělej zápis do sešitu):

Evropa je druhý nejmenší světadíl (hned po Austrálii)

Má přes 10 milionu km čtverečných a asi 750 milionů obyvatel (tři čtvrtě miliardy). Pro zajímavost do Asie (největšího světadílu) by se vešla asi čtyřikrát.

Hranici mezi Evropou a Asií najdeš v učebnici (zapiš si ji do zápisku).

Evropa má velmi zajímavou minulost, o které se budete učit na druhé stupni. K historii snad jen tolik, že Evropané postupně osídlili velkou část světa a dnes se s potomky původních Evropanů setkáme v mnoha zemích světa (zejména v Severní a Jižní Americe, Austrálii i jinde).

  • Nyní si otevři http://mapy.cz
  • Do vyhledávání si postupně zadej níže uvedené poloostrovy a ostrovy. Vždy, když se na mapě hledaný ostrov či poloostrov zobrazí, doporučuji mapu zmenšit, ať vidíš, v které části Evropy leží. Pokud máš doma mapu Evropy, dal bych přednost hledání pojmů v papírové mapě.

Poloostrovy: Skandinávský poloostrov, Pyrenejský poloostrov, Apeninský poloostrov a Balkánský poloostrov

Ostrovy: Britské ostrovy, Island, Sicílie

  • Nyní mrkni na video. Jsou tam i informace pro starší žáky, ale zato spoustu pěkných obrázků a zajímavostí:

 

Přv

1 (Téma: živočichové)

  • nejprve si pročti kapitolu živočichové (1. část) na straně 49
  • do zápisníku si zdobným písmem napiš nadpis „živočichové“ a pod něj podnadpis „obratlovci“. Vypiš všech pět skupin obratlovců a ke každému uveď charakteristické znaky
  • ke každé skupině jsem si připravil krátké video; doufám, že se ti budou líbit 🙂

ryby (lína doprovázejí okouni říční)

obojživelníci (jedna z našich nejběžnějších žab)

plazi (hadi a ještěrky našich nejvyšších hor)

ptáci (modrý drahokam, který přežil v Krkonoších od doby ledové)

savci (svišť horský – savec, se kterým se potkáte nejblíže v Tatrách)

 

Měsíční úkol (březen)

 Plán rodinného výletu

Nastává jaro a spolu s ním ideální čas pro rodinné výlety. Tvým úkolem pro tento měsíc bude nějaký zajímavý výlet naplánovat. Snaž se nic nepodcenit, aby se výlet dal podle Tvého plánu uskutečnit. Abys na nic podstatného nezapomněl(a), zde je stručný přehled, co všechno by měl plán obsahovat:

Cíl výletu:                  těch může být i více; možností je celá řada: hrad, zámek nebo jiná památka; hora, přírodní rezervace, jeskyně nebo jiná přírodní zajímavost; město se zajímavým historickým centrem; zoologická zahrada, kterou jsi ještě nenavštívil(a) a spoustu dalších…

Doprava:                   dopravu si najdi na internetu; doprava autem není možná; naplánuj ji tak, abyste nemuseli spěchat (pomůže Ti např. webový portál idos.idnes.cz)

Trasa:                          od zastávky či železniční stanice je třeba do cíle dojít pěšky; naplánuj proto trasu, která Vás dovede do cíle a zase zpět na místo, odkud pojedete zpět (pomůžou Ti např: mapy.cz)

Náklady:                    doprava, vstupné, případně oběd v restauraci, to vše něco stojí… Zjisti, kolik peněz bude celá Vaše rodina na výlet potřebovat a rozepiš, kolik budou stát tyto položky: doprava, vstupné, jídlo (jídlo, které si vezmete s sebou, se nepočítá)

Co s sebou:              nenechme si výlet znepříjemnit nějakou neočekávanou situací, na kterou nejsme připraveni. Napiš si seznam věcí, které byste si měli vzít s sebou…

Vše zpracuj na list formátu A4 a nalep nebo nakresli cíl výletu. Snaž se vejít na jedinou stranu, ať si Tvůj projekt můžeme vystavit na nástěnce.

Matematika

Prac. seš. 13/8: Procvič si písemné dělení dvojciferným dělitelem

Český jazyk

Prac. seš. 8/1: Skloňuj přídavná jména. V případě, že si nebudeš jistý/jistá některým tvarem, nahlédni do sešitu.

Kontaktní údaje: Emil Morav, 777 860 110, e-mail: emil.morav@seznam.cz, konzultační hodiny: út – pá před vyučováním (obvykle jsem ve škole před půl osmou); po domluvě v odpoledních hodinách.